Plze?

„Trolejbusy máme vybavené speciálním zařízením, které vytváří postřik. Film na troleji poté zabraňuje tvorbě námrazy,“ říká pro Český rozhlas Plzeň hlavní dispečer PMDP Tomáš Mráz.

Císařské lázně patří k nejvýznamnějším historickým budovám Karlových Varů. Vznikly na konci 19. století jako reprezentativní lázeňský dům pro císaře Františka Josefa I. a další významné hosty. Projekt vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera byl dokončen v letech 1893 až 1895 a při slavnostním otevření 5. května 1895 se stal symbolem tehdejší evropské lázeňské kultury.

Patří k našim nejvýraznějším operním pěvkyním. Je držitelkou řady mezinárodních ocenění a také vyhledávanou pěvkyní státních hymen. V pořadu Alex a host prozradila, že je velmi pověrčivá.

Plzeň je považována za centrum českého loutkářství a jedním z míst, kde se tato tradice stále živě připomíná, je Muzeum loutek na náměstí Republiky. Funguje už od roku 2009, je pobočkou Západočeského muzea v Plzni.

Hostem Miroslav Morávek. Moderuje Stanislav Jurík

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.

František Křižík by jedním z největších českých vynálezců. Nejznámější je asi jeho elektrická oblouková lampa se samočinnou regulací. Dále vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrickou tramvaj a mnoho dalších zařízení.

Připomeňte si bronzový recept roku 2025: Dvoubarevné tvarohové řezy. Jak vznikla šlehačka a jak ji dokonale vyšlehat? Ladislav Špaček poradí s krájením a konzumací knedlíků podle etikety a herečka Sabina Remundová se přizná, kolem čeho doma v kuchyni chodí s bázní.

„Ten prostor není moc velký. Je to taková malá místnost. Nebyla to kaple zpočátku, byla to prostě místnost, která sloužila k různým účelům,“ říká dobřanský farník Pavel Wagner.

Knedlíky jsou specificky české jídlo. Když cizinci ochutnávají knedlíky, tak jsou z toho trošku nervózní, protože nevědí, jak s nimi zacházet. Jak se mají správně jíst, jak je krájet a můžeme je v omáčce pěkně omatlat?

Možná vás překvapí, že v pořadu s názvem Cesta k uzdravení se budeme tentokrát věnovat paliativní péči. Ale právě paliativní péče ukazuje, že uzdravení nemusí přinášet jen zmizení nemoci, ale také klid, úlevu od bolesti, narovnání vztahů i možnost být doma. Nějaký čas byla v péči paliativního oddělení i Marta Skarlandtová.

Vypadají tak luxusně! Celkem pět vrstviček skrývá tento nenápadný, ale delikátní zákusek. Vyzkoušejte souhru tvarohu, pikantní marmelády a rozinek v rumu. Své cukrářské umění nám předvedla Marie Kráčmarová z Klenic. Připomeňte si bronzový recept roku 2025.

Poutní areál svaté Anny u jihočeského Kraselova je vystavěný tak, že vám na první pohled může připomínat pevnost. A přitom je ve skutečnosti místem, kam se lidé jezdívali léčit. Když se vydáte ze Strakonic jihozápadním směrem a přejedete první vrchy Šumavského podlesí, otevře se před vámi zvlněná krajina, na kterou jakoby civilizace zapomněla. Už to není prostor městských aglomerací, ale ještě to není Šumava. Jen několik údolí, kde se skoro zastavil čas.

V Česku má v sobotu podle meteorologů napadnout dalších několik centimetrů sněhu. V Plzni jsou proto v pohotovosti silničáři, ale také firmy, které se starají o odklízení sněhu.

Umělá inteligence je dnes pojem, který se objevuje nejen v médiích, ale i v diskuzích mezi lidmi. Zejména panuje spor nad tím, zda se AI bát, nebo zda je pro nás požehnáním. Co je tedy blíže realitě a můžeme se umělé inteligenci zcela vyhnout?

Expozice Měření času v Národním technickém muzeu v Praze zachycuje vývoj hodinářského řemesla od 15. století a představuje časoměrné přístroje od nejstarších typů až po přístroje sestavené za využití nejmodernějších technologií. K vidění jsou tu základní časomíry, jako jsou hodiny sluneční, vodní, ohňové či přesýpací. Ale také pozdější, v hodinářství dlouho převažující hodiny mechanické i hodiny elektronické.

Tentokrát uzavíráme sérii reportáží z bavorského Bad Kissingenu, kde se na konci loňského roku konal seminář o německých nářečích. Jedno z nářečí – chebskou němčinu – představuje povídání o svátku Tří králů.

Sníh, který zahalil celou Českou republiku, dělá radost provozovatelům skiareálů, ale i lyžařům a běžkařům. Díky velkému zasněžení mohou otevřít sjezdovky, na kterých se dlouho nelyžovalo.

Při slavnostním zahájením předal biskup Tomáš Holub starou břidlici. „Kvalita odpovídala tomu, jak rychle se to dělalo. Takže ji teď musíme měnit s tím, že věříme, že vaše břidlice vydrží déle.“